DOMOV NENÍ MÍSTO, JE TO POCIT.

Milí kluci a holky, kamarádky a kamarádi, malí i velcí, zkrátka všichni, kdo jste otevřeli tuto stránku a jste teď zvědaví, co na ní bude. Chceme vám představit naši organizaci a taky říct pár dalších věcí, které považujeme za důležité a chtěli bychom, abyste je znali a věděli o nich.

Tak tedy nejprve k tomu představení. Jmenujeme se Děti patří domů a je nás spousta. Někteří lidé, kteří tady pracují, jezdí k vám do rodin, těm říkáme klíčáci (protože do vaší rodiny patří jako klíč do zámku), s jinými se můžete potkat na pobytech (jsou o kousek starší než vy a docela dobře si pamatují, že ještě nedávno taky byli dětmi). A potom jsou tady i další lidé, kteří zajišťují, aby vše dobře fungovalo a vytváří zázemí organizace. Už máte lepší představu o tom, jak naše organizace vypadá?

To jméno, Děti patří domů, to taky není jenom jméno, to je celá věta. A o té větě všechno tohle povídání bude, protože to je ta nejdůležitější věta na světě.

Co je pěstounská péče?

Když jsem byla malá, psala jsem si deník. Měla jsem občas pocit, že mě moji kamarádi nemají dost rádi a že mí rodiče pořád jenom něco chtějí a vůbec mi nerozumí. Mohla jsem si ho psát, protože jsem měla všechno, co jsem k tomu potřebovala – sešit a pero a svůj pokoj, světlo a teplo, byla jsem oblečená a najezená, chodila jsem do školy, takže jsem uměla psát i číst, měla jsem dost jídla a pití a čisté ruce. Taky jsem měla spoustu knížek a měli jsme televizi, na kterou jsem občas koukala, takže se mi zdálo, že tohle všechno mají přece všechny děti. Samozřejmě že jsem věděla, že někde žijí i děti, které mají hlad, ale to bylo tak strašně daleko, že to vlastně ani nebylo možné pochopit.

Dokud k nám nepřišel do školy kluk, který skoro celé svoje dětství prožil v děcáku. Byl úplně blízko a věci, o kterých povídal, se mohly stát komukoliv z nás. Tak jsem se poprvé dozvěděla, že některé děti nemohou žít se svojí maminkou a tatínkem, protože ti se o ně nemohou, neumějí nebo nechtějí starat. Jsou třeba nemocní nebo jenom neměli v životě tolik štěstí, aby je to někdo naučil.

A to je teda velký průšvih, protože o děti se někdo musí starat, jinak by mohly umřít. Někdo je musí vzít do náruče, když jsou smutné a pláčou nebo když se praští do kolene. Někdo jim musí dát najíst a večer jim přečíst pohádku. Někdo je musí mít rád a bát se o ně, když lezou po stromech nebo přebíhají silnici. Někdo musí naslouchat, jak jim je a přemýšlet o tom, co by jim udělalo radost. Někdo je musí učit, jaké to je být mámou a tátou, aby jednou, až vyrostou, mohly mámou a tátou opravdu být.

Je velké štěstí pro všechny ty kluky a holky, o které se nemohou postarat jejich rodiče, že my lidé umíme otevřít náruč a dveře a vzít je mezi sebe, přisunout jim židli ke stolu a přidat postel do pokoje, i když se nám nenarodili. Že je můžeme vzít k sobě domů a z naší rodiny udělat i jejich rodinu.

Taková rodina, ve které kromě dětí, které se do ní narodily, vyrůstají i děti, které se narodily jiné mámě a jinému tátovi, se potom jmenuje rodina pěstounská. Jsou to rodiny, které vědí, že děti patří domů a že je to ta nejdůležitější věta na světě.

Co je pěstounská péče - komix

Kdo je klíčový pracovník?

Alespoň jednou za dva měsíce přijde k vám domů (někdy častěji) klíčový pracovník a bude si povídat s tvými pěstouny (to jsou ti, u kterých bydlíš), třeba druhá máma či táta, teta nebo babička s dědou. Povídat si bude o tom, co potřebujete, co vás trápí a s čím vám může pomoci.

Potkat se bude chtít také s tebou, nejraději ve tvém pokoji, aby jste se trošku poznali a navzájem si mohli důvěřovat. Bude si s tebou povídat, hrát hry nebo si připraví nějaký úkol pro vás oba. Můžeš se ho ptát na cokoliv, co tě zajímá a on ti vždy zkusí odpovědět a nebo odpověď zjistit.

Ptát se můžeš i na své biologické rodiče nebo cokoli jiného, co tě ke tvé rodině napadá. Taky může pomoci zařídit setkání s nimi.

Moc ho bude zajímat co si ty myslíš a jaký máš názor na věci okolo tebe. Hodně to bude o vás dvou.

Klidně mu můžeš kdykoli zavolat nebo napsat.

Radka

Radka

Bc. Šmardová

klíčová pracovnice – specializace děti s hendikepem
respitní pracovnice
aktivní členka VH

 

Kontakt
Tel: +420 777 925 873
Email: radka@detipatridomu.cz
O Radce
Vystudovala jsem Integrovanou střední školu v Moravské Třebové – obor Sociální péče-pečovatelská činnost a později pedagogické asistentství na Palackého univerzitě v Olomouci. Od roku 2006 jsem vykonávala pedagogickou asistenci u dětí s handicapem, jak fyzickým tak psychickým (např. Castellům syndrom, poruchy autistického spektra, specifické poruchy učení a DMO) a absolvovala jsem několik kurzů zaměřených na tuto problematiku. S dětmi s raným traumatem pracuji od roku 2007, kdy jsem byla pedagogickou asistentkou dívky s vysokofunkčním autismem vyrůstající v pěstounské péči. V roce 2011 mne Dáša Zezulová přizvala k pořádání letního respitního pobytu, což mne nadchlo a na respitní pobyty jsem začala pravidelně jezdit. Od té doby jsem poznala řadu dětí, k nimž nebyl život lehký, ale dostaly druhou šanci v podobě pěstounů a láskyplného domova. Od roku 2013 jsem začínala jako klíčová pracovnice několika rodinám a od září 2014 jsem do DPD nastoupila na plný úvazek jako klíčová a respitní pracovnice. Děti patří domů mi dalo nový smysl života a ukázalo nový směr. Má práce mne naplňuje, baví a dodává naději, že každé dítě má právo vyrůstat v rodině.

Jednou novinkou v letošním roce je ta, že v měsíci lednu odcházím na mateřskou dovolenou a v březnu mě čeká nejkrásnější role v životě každé ženy a to role matky. Po dobu mé mateřské dovolené mě v rodinách budou zastupovat mé kolegyně a kolega, v měsíci červenci plánuji svůj návrat na částečný úvazek jako klíčová pracovnice rodin.

Absolvovala jsem tyto odborné kurzy:Kontakt s biologickou rodinou (8h), Kniha života (8h), arteterapeutické techniky při práci s dítětem v PP (14h), metody sociální práce a rodinné konference (6h), Základy vedení rozhovoru s dítětem (8h), Strukturované učení pro žáky s poruchou autistického spektra (4h), Pracovnice v sociálních službách (204h), Zvyšování osobní efektivity (48h), Romské dítě v NRP (4h), Vhled do problematiky práv dítěte v NRP (8h), Konference za dveřmi (8h), Příbuzenská pěstounská péče (8h), Biologická rodina dětí v NRP (8h), Zvládání náročných situací v komunikaci (16h), Základní kurz krizové intervence (16h), Asistované kontakty (4h), Kniha života jako nástroj v práci s identitou dítěte v náhradní rodinné péči (16h).

Lenka

Lenka

Mgr. Patočková

statutární zástupkyně a předsedkyně Správní rady, aktivní členka VH
klíčová pracovnice
v současné době na rodičovské dovolené

 

Kontakt
Tel: +420 608 491 059 (po dobu rodičovské dovolené nefunkční, kontaktovat lze po emailu)
Email: lenka@detipatridomu.cz
O Lence
K tématu NRP jsem se dostala v roce 2010 prostřednictvím své diplomové práce na téma Problematika odchodu mladých lidí z ústavní péče prostřednictvím techniky Legislativního divadla, čímž jsem roku 2011 ukončila obor sociální pedagogika a volný čas na Masarykově univerzitě v Brně. Od konce roku 2011 do června roku 2014 jsem pracovala jako sociální pracovnice s lidmi s dlouhodobým duševním onemocněním (cílová skupina lidé se schizofrenií a afektivními poruchami) a získala tak cenné zkušenosti z oblasti sociální práce a psychosociální rehabilitace v praxi. Do Děti patří domů, z. s. jsem přišla na jaře 2013, kdy jsem začala pracovat se dvěma rodinami jako klíčová pracovnice provázení, od podzimu 2014 pak v této pozici pokračuji na plný úvazek, přičemž jsem se specializovala na přechodnou pěstounskou péči. Na mateřské a následně rodičovské dovolené jsem od roku 2017. Mám dvouletého syna Bedřicha a další potomek je na cestě. Mateřství mi nabídlo další díl do mé pracovní skládačky, další úhel pohledu a spoustu vlastních zkušeností. A to je vlastně teprve začátek. V organizaci jsem od roku 2016 předsedkyní Správní rady.

Absolvovala jsem tyto odborné kurzy: Kniha života (8h), Průvodce fázemi pěstounské péče (16h), ZdrSem – záchrana života a první pomoc (42h), Způsoby zvládání obtížných situací ve spolupráci s klientem (25h), Psychiatrické minimum (4h), Komunikace verbální a neverbální (8h), Metoda psychosociální rehabilitace (14h), Komunikační dovednosti a zvládání zátěže v krizových okamžicích (8h), Focusing dialog mysli a těla (24h), Instruktorský kurz Prázdninové školy Lipnice, Review (20h), Cílená zpětná vazba (20h).

Karolína

Karolína

Mgr. Kubicová

klíčová pracovnice
respitní pracovnice

 

Kontakt
Tel: +420 734 695 464
Email: kajca@detipatridomu.cz
O Kajče
S dětmi jsem začala pracovat už jako středoškolačka, která svůj volný čas vyplňovala dobrovolničením pro Nízkoprahový klub Wu-wej v Kyjově. Po střední škole jsem vystudovala obor Sociální patologie a prevence v Opavě, v rámci kterého jsem se zapojila do projektu Patologové dětem, který jsme se spolužáky vymysleli. V rámci tohoto projektu jsme se snažili pracovat s dětmi ZŠ v Opavě tak, aby rozvíjely svoji osobnost zdravě a neupadaly v nástrahy drog, šikany a dalších patologických jevů. Po skončení studia jsem nastoupila na magisterské studium oboru Psychoterapeutická studia. Současně jsem na poloviční úvazek vedla Nízkoprahový klub pro děti a mládež Jonáš v Brně Bystrci. Tam jsem na vlastní kůži viděla, jak může být dětství a dospívání matoucí pro děti ze sociálně slabých rodin.

Po ukončení studia jsem odjela do Velké Británie, kde jsem nějaký čas pracovala v kuchyni a pak se dostala k hlídání dětí. Tento čas byl krásný i náročný, protože jsem pořád musela zkoumat sebe a svoje vzorce ve vztahu k dětem a zároveň se věnovat velice individuálním potřebám dětí. Následující rok po návratu jsem strávila na Islandu a následně na Novém Zélandu. I na cestách jsem se setkávala s tím, že se mi lidé často svěřovali se svými životními příběhy, a já jsem začala vidět, že neexistuje jediný správný vzorec, jak pohlížet na lidi, ale že každý procházíme v životě sbírkou zkušeností určených jen nám.

Po návratu z cest jsem začala pracovat s lidmi s duševním onemocněním v rámci služby sociální rehabilitace. Každý člověk byl úplně jiný a tak jsem začala uvažovat o tom, že diagnóza je vlastně jen nálepka, kterou se potřebujeme zorientovat, ale vždy je potřeba vidět člověka v jeho souvislostech.

V oblasti NRP nyní pracuji třetím rokem. Absolvovala jsem výcvik v Narativní práci s dětským traumatem. Hodně času věnuji také pěstounské péči na přechodnou dobu a zkoumám způsob rozvoje této služby v součinnosti všech zúčastněných (OSPOD – pěstoun- biologický rodič – doprovázející pracovník). V DPD jsem také začala pracovat jako pracovnice pro pobyty s dětmi.

Jitka

Jitka

Bendová, DiS.

klíčová pracovnice

 

Kontakt
Tel: +420 735 764 961
Email: jitka@detipatridomu.cz
O Jitce
Vystudovala jsem SŠ sociální v oboru Sociální péče a pak vyšší odbornou školu v oboru Sociální práce. Během studia jsem vykonávala praxe ve státních i neziskových organizacích a zapojila se do mnoha projektů. Po ukončení studia jsem pracovala jako sociální sestra v nemocnici následné péče, tam jsem se setkávala s nejrůznějšími lidskými osudy a pomáhala klientům při řešení jejich obtížných životních situací. Dále jsem pracovala jako kurátorka pro děti a mládež na OSPOD. Práce kurátorky byla nesmírně zajímavá a pestrá, ale přiznám se, že mi přišlo skličující to, s jakým málem „dobrých konců“ jste se při této práci mohli setkat…

Po skončení rodičovské dovolené má volba zaměstnání padla na organizaci Děti patří domů, kde od podzimu 2016 pracuji na pozici klíčová pracovnice rodin v Teplicích a okolí.

Mým největším cílem v práci s rodinami je navazovat a udržet kvalitní a upřímné vztahy s pěstouny a jejich dětmi, abych rodinám mohla efektivně poskytovat poradenství, popř. pomoci/pokud o to stojí. Abych svou práci mohla kvalitně vykonávat ve prospěch dětí a pěstounů, dále se v oboru NRP vzdělávám prostřednictvím vybraných seminářů a konferencí zaměřených na práci s rodinami a dětmi v pěstounské péči (např. Bezpečná síť – Šafrán dětem, Konference Za dveřmi – Velký vůz Sever).

Při řešení problémů se nejčastěji řídím mottem: „Kde je vůle, je i cesta.“

Adéla

Adéla

Mgr. Bodo Novotná

klíčová pracovnice

 

Kontakt
Tel: +420 730 521 156
Email: adela@detipatridomu.cz
O Adéle
Jako studentka střední ekonomické školy jsem velmi brzy pochopila, že mé smýšlení o světě se neodehrává v číslech, ale týká se lidí a jejich životů. Vydala jsem se proto cestou sociální pedagogiky a poradenství, a po té sociální politiky a sociální práce, kterou jsem v roce 2009 zpečetila magisterským titulem na Masarykově univerzitě v Brně. Mým snem bylo odjet do nějaké z afrických zemí a tam pracovat. To se mi podařilo v období 2009 – 2012, kdy jsem v rámci rozvojových projektů působila v Keni a Jižním Súdánu. Tam jsem mimo jiné nahlédla do života dětí z ulice, které měly možnost vstoupit do dětského centra, mnohé se tam naučit a následně nastoupit do školy. K tomu jim dopomohlo místní dětské centrum a program adopce na dálku, jenž jsem jistou dobu vedla. Tehdy jsme se s mým partnerem shodli na tom, že jednou i my přijmeme dítě do rodiny, které se nenarodilo nám. Po návratu jsem se pustila do asistence s koordinováním podobných projektů nebo do práce s lidmi bez domova. Nyní jsem matkou. S manželem jsme absolvovali přípravu na to, abychom se i my stali jednou pěstouny. Dříve, než se tak stane, jsem ráda, že mohu svou energii vložit do práce klíčové pracovnice v DPD, kde pracuji od podzimu 2017.

Jako přínosné v mé práci vnímám přípravu pěstounů, kterou jsem prošla v roce 2017. Tam jsem vyslechla několik příběhů pěstounů, setkala se s pracovníky neziskových organizací, získala vstupní informace o problematice pěstounské péče. V rámci vzdělávání klíčové pracovnici jsem absolvovala: kurz Efektivní komunikace a rodinné diagnostiky (64h), Kniha života jako nástroj v práci s identitou dítěte v náhradní rodinné péči (16h).

Lukáš

Lukáš

Daniš, DiS.

klíčový pracovník
koordinátor projektu Hostitelská péče
vedoucí akcí respitu
lektor
Hostitelská péče pro děti z dětských domovů a příprava k ní

 

Kontakt
Tel: +420 608 748 217
Email: lukas@detipatridomu.cz
O Lukášovi
Ve sdružení Děti patří domů působím od roku 2008. Pracuji zde jako klíčový pracovník, lektor a vedoucí pobytů pro děti. Jsem absolventem VOŠ Pedagogické v Litomyšli.
Načerpat nové zkušenosti s prací s dětmi mi také přinesla pozice vychovatele v SVP Alfa Svitavy.

Skutečnost, že jsem od 8 let vyrůstal v dětském domově a později jsem byl svěřen do pěstounské péče mi umožňuje vidět tuto problematiku i z druhé strany a vím, jak moc důležité je vyrůstat v rodinném prostředí.

Každému dítěti, které zatím nemělo takové štěstí jako já, bych přál, aby se dočkalo a prožilo spokojené dětství v rodině, která jej bude milovat.

Barbora

Barbora

Mgr. Minaříková Doubková

klíčová pracovnice

 

Kontakt
Tel: +420 731 419 687
Email: bara@detipatridomu.cz
O Báře
Už jako malá jsem ráda pozorovala lidi, sledovala jejich chování a domýšlela si u toho příběhy, co je k té či oné reakci vede. Aniž bych v dětství měla vysněný cíl, čím chci být, přirozeně jsem vyhledávala činnosti spojené s lidmi a prací s nimi. Po gymnáziu jsem vystudovala Sociálně – právní činnost na Vyšší odborné škole v Mostě a v následném vysokoškolském studiu se specializovala na poruchy chování. Vystudovala jsem Sociální pedagogiku se zaměřením na etopedii na Univerzitě Hradec Králové. Během studia jsem zároveň úspěšně dokončila pětiletý výcvik ve skupinové psychoterapii BIG SUR (507h). Měla jsem to štěstí, že mým supervizorem byl vyhlášený odborník na adiktologii a jeden ze zakladatelů psychoterapie v Čechách Doc. MUDr. Jaroslav Skála. Během studií jsem dělala několik brigád, např. pracovala na horách jako učitel snowboardingu či barmanka. Myslím, že i tato „škola života“ mě hodně dala pro pochopení lidského chování. Po dokončení školy jsem měla potřebu Čechy na chvíli opustit. Mým cílem byla Catanie na Sicílii, krásné živé město pod Etnou, kde jsem pracovala jako asistentka pro autistického chlapce. S ním jsem absolvovala i několik táborů pro autistické děti. Toto přátelství vydrželo dodnes. Jezdím za ním 2x ročně i nyní, když rodiče potřebují načerpat síly. Po návratu do Čech jsem nastoupila na dva roky do speciální mateřské školky v Ústí nad Labem, jako garant auti-třídy. Poté můj čas vyplnily mateřské povinnosti, které jsem si jako máma dvou dcer užívala a užívám naplno.

V současné době pracuji jako terapeut pro děti z NRP a pro klienty azylového domu, kteří se ocitli ve složité životní situaci. V rámci své práce se setkávám s lidmi, kteří pěstounskou péčí prošli a o svých zkušenostech mi vyprávějí. Jsem ráda, že díky organizaci Děti patří domů se mohu zapojit jako klíčový pracovník do systému pěstounské péče. Dává mi to možnost dělat práci, ve které vidím velký smysl a dělat práci, která dává smysl, je radost. V jednom citátu se píše „Rodina je jednou z nevyhnutelných podmínek štěstí“. Souhlasím, jen bych zde rodinu chápala trochu šířeji – tedy jako prostředí, které dokáže poskytnout stabilní, bezpečné a přijímající místo pro ty, kteří do něj přicházejí . A v tom vidím krásné poslání pěstounské péče.

A s tímto citátem od Miroslava Horníčka souzním: „Domov – vždycky to budu opakovat – není prostor, ale proces. Tady se schovávám před deštěm, tady žiju, tady trávím svůj volný čas, tady se rodí moje rodina, tady ji tvořím léty, trpělivostí a tolerancí a vůbec řadou kladných principů. Domov je bytost.“

Absolvovala jsem také řadu kurzů a seminářů: Výukový program v psychoterapii a sociálně-psychologickém výcviku se zaměřením na Rogerovský přístup (161h), Výcvik v rodinných konstalacích (288h), Sebepoškozování u dětí a mladistvých (24h), několik kurzů k diagnostice a vzdělávání dětí s autismem, kurz Relaxační techniky a techniky zvládání stresu (16h) a mnohé další.

Akce (respitní) pro děti

S naší organizací můžeš vyrazit i na akce (respit) pro děti. Můžeš zkusit buď víkendový respitní pobyt, který probíhá v průběhu školního roku o víkendech či prodloužených víkendech, zpravidla na nějaké téma, třeba pověst o Svojanově, rytířský víkend, apod. nebo na  vícedenní letní respitní pobyt např. se zaměřením na  filmový tábor, ekologický, indiánský, sportovní, který může trvat až 14 dní.

Podívej se na akce, které se připravují:




A tady se můžeš podívat na videa, která na pobytech vznikla.

Všechna videa na YouTube kanále Děti patří domů

Jak si můžeš stěžovat?

Služby naší organizace jsou tady především kvůli Tobě a pro Tebe.

Pokud se ti nelíbí něco, co dělá tvá klíčová pracovnice nebo co se stalo na táboře nebo pobytu nebo cokoli jiného souvisejícího s tebou nebo s Děti patří domů, řekni nám to!

Budeme za to rádi, pořádně zjistíme, jak to bylo a zda můžeme něco zlepšit. Jak to můžeš udělat?

Řekni to vedoucím na táboře a pobytu, nebo jim to napiš.

Připoj se na facebooku k uzavřené skupině: respitní hustopokec – a řekni, co potřebuješ.

Napiš to na email: poradna@detipatridomu.cz nebo zavolej na telefon 777 925 871, který ti zvedne Dáša Zezulová a vše s tebou probere.

Můžeš se obrátit i na stránky paní ombudsmanky http://deti.ochrance.cz/.

Na co máš právo?

Vy všechny děti, které žijete tady v Čechách, máte velké štěstí, protože žijete v zemi, která děti chrání. To není všude na světě.

Chrání vás tak, aby vám nikdo nemohl ubližovat. Abyste měli kde spát a co jíst. Abyste mohli chodit do školy a k doktorovi. Abyste mohli znát svoje rodiče a být s nimi. A když to nejde, protože někdy to nejde, tak abyste mohli mít jinou mámu a tátu. A ještě jiné věci. Třeba abyste si mohli hrát. Abyste mohli chodit do kostela, když budete chtít. Aby se vám nikdo neposmíval, když máte jinou kůži nebo třeba nejste úplně zdraví. No a hlavně tohle všechno můžete dospělým říct a oni vám pomůžou.

Takhle to vymysleli lidé, kterým na dětech záleží. Protože děti se někdy nedokážou bránit sami, musí jim dospělí naslouchat a pomáhat.

Seznam práv

Úmluva o právech dítěte pokrývá 4 široké kategorie práv dětí:

  • Práva na život a přežití – zahrnují právo na život, přiměřenou životní úroveň, bydlení, výživu, zdravotní péči atd.
  • Práva na osobní rozvoj – zahrnují právo na vzdělání, svobodu myšlení a náboženství a přístup k informacím, ale také právo na hru a zábavu.
  • Práva na ochranu – zahrnují právo na ochranu proti všem druhům krutosti, vykořisťování a zneužívání, svévolnému oddělení od rodiny, ale i právo na ochranu proti poškozování v systému trestního práva.
  • Participační práva dětí – zahrnují právo dětí svobodně vyjádřit své názory a mít slovo v záležitostech ovlivňujících jejich život.

Videa o právech

Proč je potřeba děti doprovázet

Co si o tom myslí děti

Dítě na cestě

Řešíš nějaký problém?

Chceš znát informace o svých biologických rodičích?

Máš problém doma?

Máš problém ve škole?

Někdo Ti ubližuje?

napiš nám telefonní číslo nebo email kam Ti můžeme zavolat nebo napsat

Kde najdeš pomoc?

Mít problémy je normální, každý z nás je má. Je dobré nezůstávat na to sám a hledat pomoc nebo radu.

Vždycky existuje někdo, kdo už něco podobného zažil a nebo má hodně zkušeností, a proto dokáže poradit!

Máš nyní tyto možnosti:

Anonymní linka bezpečí – zdarma vytoč telefonní číslo: 116 111, www.linkabezpeci.cz.

Emailová poradna Děti patří domů – napiš email na adresu poradna@detipatridomu.cz.

Pokud nechceš, aby se to dozvěděli tví pěstouni, ani tvá klíčová pracovnice, napiš to do mailu!

Ochránkyně práv – http://deti.ochrance.cz/

Knížky

Jestli máš rád/a knížky a příběhy, můžeš se mrknout na seznam a nějakou si vybrat a přečíst.

Průvodce pěstounskou péčí pro děti

Uhlířová, V.

Komiks se dvěma příběhy dětí, které vstupují do pěstounské péče, jednoduché vysvětlené pěstounské péče, odpovědi na otázky, na konci odchodová kartička.
MPSV, Velký vůz Sever

Maminka ve vězení

Český helsinský výbor

Informace pro malé děti, co to je vězení a co je s mámou, když v něm je.
2009

Děti pomáhají

M. Adamovská

Příběhy pro mladší děti na témata pomoci druhým, šikany, zranění.
Rotag, 2011

Kam se poděl můj Sýr? Pro mladé: úžasný způsob jak se změnit a zvítězit!

S. Johnson

Příběh dvou myší a dvou osob na cestě za osobní změnou, motivací v životě se o něco snažit.
Pragma, 2004

Když dinosaurům někdo umře

L. Brown Krasny, M. Brown

Malá knížka o velkých starostech pro malé i velké.
Informace pro děti o smrti, pohřbu, rozloučení formou komiksu.
Cesta domů, 2014

Kája s hlavou v oblacích

T. Booth

Příběh štěněte Káji, které se ze špatné péče dostane do útulku a z něj do laskavé rodiny.
Jonathan Livingston, 2011

Kája s hlavou v oblacích

T. Booth

Volné pokračování štěněte Káji v náhradní rodině.
Jonathan Livingston, 2011

Povím vám o ADHD

S. Yarney

Informace o ADHD vyprávějí děti, které mají tuto diagnózu. Srozumitelné jak pro děti tak pro dospělé.
Edika, 2014

Povím vám o Aspergerově syndromu

J. Welton

Informace o aspergerově syndromu vyprávějí děti, které mají tuto diagnózu. Srozumitelné jak pro děti, tak pro dospělé.
Edika, 2014

Jak jsem přišel na svět

K. Janouchová

Ilustrovaná knížka pro děti, aby pochopily, jak děti vznikají, jak se rodiče dali dohromady a co to je mít doma nového malého sourozence.
Mladá fronta, 2006

Anna a Anička

M. Špinková

O životě na začátku a na konci.
Příběh pro děti o dívce, která se postupně musí vyrovnat s odchodem své babičky.
Cesta domů, 2014

Velké trápení

H. Šmahelová

Příběh dívky, které se rozvodem rodičů zhroutí svět, je umístěna v dětském domově.

Modrý pták

A. Jürgenová

Indiáni adoptují bílého chlapce za anglo-francouzské války v Severní Americe. Chlapec si zvyká na novou rodinu a jiný způsob života.
Mladá fronta, 1972

Nemožná holka

S. Manningová

O dívce, která se dozví, že je adoptovaná a začne hledat své kořeny.
Knižní klub, 2013

Holka z popelnice

J. Wilsonová

O dospívající dívce, která se dostane do pěstounské péče a hledá své kořeny – vzpomínky na adoptivní matku, touhu pochopit vlastní matku, která ji odložila do popelnice.
BB Art, 2005

Vzdušné zámky

J. Wilsonová

Příběh dívky, která je jako mimiko odložena a dostává se do opatrovnické rodiny.
BB Art, 2017

Cukrová vata

J. Wilsonová

Hrdinka se musí rozhodnout, zda bude půl roku s tátou nebo s mámou, nakonec jí hrozí i bezdomovectví.
BB Art, 2007

Jako by se tu někdo snažil nevydat ani hlásku

J. Irving

Také jste se už někdy probudili uprostřed noci a zaslechli tajemné zvuky, z nichž vám strachy běhá mráz po zádech, a zároveň je vám díky tomu, jak jsou tichoučké, jasné, že se ten tajuplný někdo snaží nevydat ani hlásku?
Meander, 2017

Nebojím se tmy

H. Haraštová

Interaktivní kniha plná zábavy ukáže dětem, že nemusí mít strach ze tmy!
Albatros, 2016

Vlk a tma

D. Rušar, L. Točeková

Příběh ukazuje dětem, jak přijmout strach ze tmy a jak jej lze postupně překonat. Pomáhá děti povzbudit, že přijetí strachu a jeho sdílení je důležité jako první krok k jeho překonání.
Paseka, 2016

Kamzíkův velký skok

D. Rušar

Malému kamzíkovi zahyne starší bráška. S maminčinou pomocí se kamzíčeti podaří s jeho smrtí vypořádat a přeskočí hlubokou propast strachu a zmatku směrem do budoucnosti.
Portál, 2016

Kamilka má velké starosti

N. Delvaux

V knize jsou čtyři příběhy zabývající se běžnými situacemi v dětském životě, které však mohou být pro dítě stresující.
Fortuna Junior, 2012

Je to pravda tygříku?

K. Byron, H. Wilhelm

Tato nádherně ilustrovaná knížka vypráví příběh o malém tygrovi, který se domnívá, že se mu hroutí celý svět: rodiče ho nemají rádi, kamarádi ho opustili a život je nespravedlivý.
Edika, 2012

Jak se krotí tygr

K. a P. Kopsovi

V několika lekcích se naučíte zacházet s tygry, chápat je, rozumět jim a spolupracovat s nimi.
Edika, 2015

Jak se domluvit s tygrem

K. a P. Kopsovi

Potřeba komunikovat je přirozenou potřebou všech lidí. Přímo ovlivňuje nás a lidi v okolí, a úspěšná komunikace přispívá ke spokojenému a pohodlnějšími životu.
Edika, 2016

Kniha o rodičích – Co jsou vlastně zač?

F. Boucher

Naprosto originální kniha, díky které zjistíš, že i když tě rodiče strašně štvou, má to svůj důvod. Mají tě totiž rádi, a jediné, co jim na srdci leží, je tvoje nekonečné štěstí.
Fragment, 2016

Miltonovo tajemství – Jak překonat strach

E. Tolle

Kniha vypráví příběh chlapce jménem Milton, kterého na školním hřišti napadl starší a větší kluk. Přestože si vůbec neví rady, neřekne nic ani svým rodičům a prožívá velmi těžké chvíle sám se svým strachem…
Keltner, 2013

Dva domovy

Š. Weberová

Smyslem knihy DVA DOMOVY je pomoci dětem ve věku od 3 do 6 let zorientovat se v situaci, kdy ony samy nebo jejich kamarádi žijí v rozdělené rodině.
True Self, 2016

Benjamín – rodinné starosti

S. Lazai, S. Pohl

Poutavým příběhem je na 24 stranách vyprávění o osmiletém chlapci, kterému maminka onemocněla roztroušenou sklerózou.
Mentéo, 2016

Nedej se zastavit!

W. W. Dyer

Kniha Nedej se zastavit! zábavnou formou vysvětluje dětem, jak zvládat stres a úzkost, kdy se vyplatí riskovat a zkusit něco nového, co je to tvořivost a proč je důležitá, k čemu je dobré být vytrvalý a konečně, jak si užívat život a nedat se zastavit při naplňování svých snů!
Keltner, 2012

Jak přežít, když nemám kamarády

J. J. Crist

Je jedno, jak na tom se získáváním a udržením přátel jsi, protože tahle kniha ti pomůže najít kamarády a pracovat na přátelství, které s nimi máš.
Portál, 2017

Jak přežít, když se rodiče rozvádějí

S., M., A. Fordovi

Sourozenci Melanie, Annie a Steven Fordovi zažili to, co zažívá mnoho dětí – jejich rodiče se rozvedli. Ve své knize popisují, čím si prošli, co se naučili zvládnout a jak vnímali to, že se jejich rodiče rozešli.
Portál, 2016

Jak to chodí v lidské hlavě

P. Štarková

Cílem knihy je zprostředkovat dětem co nejpřitažlivější formou základní povědomí o psychologii, a to tak, aby byly informace co nejsnáze pochopitelné i pro nejmladší čtenáře.
Portál, 2016

Péťa je zamilovaný

E. Brenckertová

Péťa má tajemství! Ale mámě ho poví. Dostal totiž od Emilky pusu! Jaké to je, když se Péťa zamiluje? To se dozvíte ve třetí knížce o tomhle malém vykukovi.
Albatros, 2013

Péťa a kostlivec

E. Brenckertová

Co se skrývá ve tmě? Péťa poprvé přespí u Eliáše. Dívají se na napínavý, hodně strašidelný film. Eliáš spí, ale Péťa nemůže usnout. Eliášův pokoj mu ve tmě připadá jiný a neznámý.
Albatros, 2012

Filmy

Pokud máš rád/a příběhy ve filmech, doporučujeme ke shlédnutí toto.

Melodie mého srdce

2007

Příběh chlapce, který uteče z DD hledat své vlastní rodiče, hledá je skrz hudbu a svůj hudební talent.

Pán velryb

2002

Dívka vyrůstá u prarodičů, usiluje o jejich přijetí a uznání, otec je umělec, objevuje se jednou za dlouho…

Píseň moře

2014

Matka zemře při porodu, děti vyrůstají s otcem na majáku, starší bratr zazlívá sestře smrt matky. Děti si po několika letech odveze babička, utečou…

Zachraňte Willyho! a 2

1993 a 1995

Problémový chlapec přijatý pěstounskou rodinou; v druhém díle rodina přijme i jeho bratra…

Lví král

1994

Malé lvíče „adoptují“ po smrti rodičů jiná zvířata.

Indiáni z Větrova

1979

O partě dětí z dětského domova a partě dětí z vesnice, jejich boji a skamarádění se…

Bílý oleandr

2002

O dívce, jejíž matka je odsouzena k vězení, dívka putuje po pěstounských rodinách, mění vztah k vězněné matce (film pro dospívající děti).

Dustbin Baby

2008

O dospívající dívce, která se dostane do pěstounské péče a hledá své kořeny – vzpomínky na adoptivní matku, touhu pochopit vlastní matku, která ji odložila do popelnice (dle knižní předlohy J. Wilson)

Harry Potter sága

knihy 2000-2008, filmy 2001-2011

Příběh chlapce v pěstounské péči, který se dostane do čarodějné školy a stane se nejdůležitější osobou na světě.

Myšák Stuart Little

1999

Příběh myšáka, kterého si adoptuje rodina Littleových.

facebook
Děti patří domů, z. s.

Facebook Děti patří domů, z. s.

skupina
Respitní hustopokec

skupina Respitní hustopokec

webové stránky
Šafrán dětem

Šafrán dětem

webové stránky
Právo na dětství

Právo na dětství

webové stránky
UMPOD

UMPOD