Náhradní rodinná péče je pojem, který zahrnuje adopci (neboli osvojení), pěstounskou péči a poručnictví. Tedy péči o dítě jiným člověkem než vlastním rodičem, avšak v rodině. Výhody náhradní rodinné péče oproti dětským domovům a jiným ústavům jsou známé už od 60. a 70. let minulého století, kdy byly popsány prof. Matějčkem a prof. Langmaierem v Čechách a dalšími odborníky ve světě. Dítě totiž potřebuje jediné: milující náruč stále stejného člověka, který jej má rád, stará se o něj, sdílí s ním to nejintimnější, co má – svou rodinu a svou budoucnost. A to žádný dětský domov ani ústav nemůže zajistit, ani kdyby byl sebelepší. Děti tedy nemají žít v ústavech, ale vždy v rodinách, a když to nejde ve vlastní, pak v náhradní. Jak se ale odlišují jednotlivé typy náhradní rodinné péče (NRP)?